Vratislavicím přejeme úspěch, ale rozvíjet musíme celý Liberec

Cena za architekturu 2022 putuje opět do Vratislavic nad Nisou. Co se musí změnit, aby podobné dobré zprávy přicházely i z jiných částí Liberce? 

V roce 2019 to byla školka na Nové Rudě, letos knihovna a kinosál, které vznikly přestavbou bývalé fary. Dvě významná architektonická ocenění v tak krátké době pro Vratislavice nad Nisou jsou odrazem bohaté investiční činnosti tohoto městského obvodu. Proč ale podobně nákladné a kvalitní stavby nevznikají třeba v Pavlovicích, v Rochlici, v Hanychově nebo v Doubí?

Důvod je, že Vratislavice mají na počet obyvatel víc peněz než zbytek Liberce. Vratislavice jako jediný městský obvod mají vyčleněnou část příjmů, které Liberec dostává od státu ze sdílených daní. V rozpočtu roku 2022 je to pro Vratislavice kolem 120 milionů. Z toho si Vratislavice platí svoji radnici, školu, školku, údržbu ulic a zeleně, hřiště, domov pro seniory a také investice. Ostatní věci platí za vratislavické "velká" radnice, stejně jako za všechny ostatní občany. Jde hlavně o náklady na dopravní podnik, divadla, bazén, Arénu, odpady, některé sociální služby apod. Ve výsledku tak mají Vratislavice na každého obyvatele příjem cca 13.000 Kč ročně, zatímco zbytek Liberce jen 10.000 Kč ročně. Za poslední čtyřleté funkční období starosty Pohanky tak Vratislavice dostaly o nějakých 100 milionů navíc. To už jsou peníze, za které se dá ve čtvrti velikosti Vratislavic ledacos pořídit. K tomu si Vratislavice mají možnost připravovat vlastní evropské projekty a Liberec pro ně vždy nějaké peníze v rámci programů IPRM/IPRU/ITI rezervoval. Tím se ten rozdíl ještě násobí.

Napravit toto neférové rozdělení je možné. "Před měsícem jsme navrhovali rozdělení dotačních peněz, které mají jít na veřejný prostor, mezi jednotlivé čtvrti podle počtu obyvatel. Z balíku několika set milionů mají nyní jít peníze jen do centra města a právě do Vratislavic. Vedení města náš návrh ale vůbec nepochopilo," podotýká Jaromír Baxa a připomíná diskuse z posledních zastupitelstev.

"Dalším krokem by mělo být ponechání výnosů daně z nemovitosti přímo ve čtvrtích. Dnes, když někde vznikne velký developerský projekt nebo továrna, místní komunitě to nijak nepomůže. Pokud necháme čtvrtím alespoň tyhle daňové výnosy, budou vědět, že mírně zhoršené životní prostředí bude dlouhodobě vyvážené penězi na veřejný prostor nebo na spolkovou činnost. Je to jedna ze změn, kterou bychom chtěli prosadit po volbách," dodává Jaromír Baxa.

"Příčina neférového rozdělení peněz je dlouhodobě známá. Zatímco Pardubice určují podíl peněz pro jednotlivé obvody z toho, co zbude po zaplacení základních celoměstských výdajů každý rok, v Liberci fungujeme podle poměru určeném před více jak dvaceti lety. Tehdy měl Liberec mnohem nižší splátky dluhů. Zastupitelstvo Liberce tento poměr může změnit, dlouhodobě ale chybí vůle. Je ostuda Starostů, kteří vládnou v Liberci i ve Vratislavicích, že se tak dosud nestalo. Dělat takové zásahy, když je vedení města a městského obvodu z různých stran, je totiž vždycky těžší," vysvětluje Josef Šedlbauer.

"Obyvatelé Liberce by neměli přehlížet, že Lukáš Pohanka není jen starostou Vratislavic. Je i zastupitel a radní Liberce, v minulých volbách dokonce získal nejvíce hlasů. Slíbil, že bude řešit veřejná prostranství v celém Liberci, ne jen u sebe doma. Ale zatímco doma dál září, pro ostatní svoje voliče v reálu nic neudělal. Za 4 roky ve vedení města nepředložil Lukáš Pohanka jediný návrh, který by se netýkal pouze Vratislavic," připomíná Jaromír Baxa.