Protipovodňový park? Spíš tunel

Vedení města do médií vypustilo informaci o výstavbě protipovodňového parku za 109 milionů v ulici Winterova. Zlikvidovalo by tím 67 zahrádek.

Samotným zahrádkářům se to ovšem nikdo neobtěžoval sdělit. Sepsali tedy petici na záchranu zahrádek s šesti sty podpisů. Náměstek Šolc (Starostové pro Liberecký kraj) projekt hájí, protože prý zásadně přispívá k ochraně města a obyvatel před povodněmi a on prý nemůže jinak. Odvolává se přitom na studii protipovodňových opatření na řece Nise.

Tato studie navrhuje na toku Nisy v Liberci celkem 22 různých opatření a u každého z nich vyhodnocuje jejich efektivitu, což je poměr nákladů a ochráněného majetku. U protipovodňového parku je to 30%. Za předpokládaných nákladů 109 milionů je hodnota ochráněného majetku při stoleté vodě 37 milionů. Ze všech navržených opatření jde o druhý nejnižší poměr efektivity.

Celkem jsou protipovodňová opatření vyčíslena na více než čtvrt miliardy. To je mimo možnosti města. "V takové situaci je logické začínat tím, co za nejméně peněz přinese nejvíc užitku. Prosazovat jako jedinou a hlavní investici tu nejdražší a nejméně efektivní nedává smysl. Vlastně má: je to velká stavební zakázka", shrnuje Jaromír Baxa.

Jindřich Felcman upozorňuje na podobnost této investice s protipovodňovou štolou v Jablonci nad Nisou: "Strategie výběru nejdražšího projektu, se kterým bude spojena velká stavební zakázka, se hodně podobá tomu, jak se k protipovodňové ochraně před několika lety postavil Jablonec. Vymyslela se tam štola za 400 mil. Kč, která velkou vodu akorát pošle dál na Liberec. Nicméně stavělo se a nestavěl nikdo jiný než firma Syner."

Josef Šedlbauer doplňuje další pohled: "Technická opatření na řece v údolí jsou drahá, zvlášť když ta řeka teče městem. Je potřeba o nich uvažovat jinak. Mnohem účelnější je zachytit vodu na povodí, umožnit jí zasakovat a uvolňovat se postupně. K tomu slouží mokřady, zasakovací poldry, tůně a další úpravy v krajině mimo město i uvnitř města. Jsou to malé investice, i když s nimi je hodně práce. Další velká výhoda je, že se tím zvyšuje zadržení vody v krajině a sníží problémy se suchem. V době klimatické změny je to neocenitelná hodnota".