Na kole po Liberci? Každý den!

Lékařka Anna Kšírová, naše dvojka na kandidátce, jezdí pravidelně do práce na kole. Z Liberce do Jablonce. S dětmi také jezdí na kole do školy. Přečtěte si rozhovor o jejích zkušenostech a tipech, jak podmínky pro cyklisty v našem městě zlepšit.

Liberec není pro kola moc vhodný, ne? Vždyť je to všude do kopce..

Zároveň je to tím pádem docela často z kopce :)

Ale vážně. Kopce samozřejmě nejsou z hlediska ježdění na kole do práce nebo do školy úplně terno, protože je to větší námaha a člověk se víc potí. Dneska se to dá naštěstí dobře řešit třeba elektrokolem, se kterým je jízda do kopce úplná hračka. Na druhou stranu dost lidí tu námahu oceňuje, protože díky ní rozvíjejí svou zdatnost.

Dobře, cyklodoprava tady ale asi nemá takový potenciál jako třeba v Kodani nebo v holandských městech.

S tím úplně nesouhlasím. Třeba zmiňovaná Kodaň je oproti Liberci určitě rovnější, byť nějaké kopce taky má. Co je ale pro lidi na kole mnohem horší, je vítr. Od moře tam fouká skoro pořád, a kdo jel někdy na kole ve větru, ten potvrdí, že to může být větší námaha než šlapat do kopce. Taky tam dost prší, velkou část roku je tam chladno a tma. Přesto tam na kole jezdí do práce a do školy neuvěřitelných 60% lidí!

Další příklad jsou finská města. Tam je část roku mráz, sníh a tma, přesto tam lidi jezdí na kole celý rok. Nějaké překážky se zkrátka vždycky najdou, ale dají se řešit.

Jak je tedy možné, že je ve městech jako je Kodaň cyklodoprava tak populární?

Protože tam pro ježdění na kole vytvářejí dobré podmínky. Skoro všude jsou oddělené cyklopruhy, lidi na kolech mají i svoje semafory. To znamená, že se tam na kole člověk cítí bezpečně. Mají také bezpečné parkování kol všude, kde je to potřeba. S kolem je člověk vítán i ve veřejné dopravě, když jede třeba do centra z větší dálky.

Možná je dobré taky říct, že Dánové hodně využívají městská kola, na která se pohodlně nasedá a dobře se na nich jede i ve slušném oblečení. Rodiny pak často mají cargo kola s vestavěným vozíčkem pro děti.

Ježdění na kole do zaměstnání nebo do školy je tam úplně normální. Což je důležitý faktor, že si člověk nepřipadá jako exot.

Ty jezdíš na kole do práce. Připadáš si jako exot?

V zimě možná trochu jo, v horším počasí se občas lidi diví, že přijedu na kole. Nebo když už je ráno tma. Jenže ono to vypadá horší a dobrodružnější, než jaké to je. Ve tmě si prostě rozsvítím světla. A v dešti trochu zmoknu. Je to malé nepohodlí, díky kterému mám pak větší radost, že jsem v práci v teple.

Co tedy Liberec potřebuje, aby tady víc lidí používalo kolo jako dopravu?

Lepší podmínky, aby bylo snazší si kolo jako dopravní prostředek vybrat. Musí to být pohodlné a přiměřeně bezpečné. To znamená víc cyklopruhů a cyklostezek, které budou pokud možno oddělené od aut, aby je mohli používat normální lidi včetně dětí, seniorů nebo lidí s handicapem. Jezdit dneska na kole po Liberci s malými dětmi je dost peklo.

Potřebujeme taky mnohem víc bezpečného parkování pro kola - mělo by to být samozřejmostí u všech úřadů, škol, nádraží, kolem obchodů... aby člověk nemusel přivazovat kolo k lampě na chodníku, kde může překážet chodcům.

Zmínila jsi, že ježdění na kole s malými dětmi je v Liberci obtížné. Máš s tím vlastní zkušenost?

Ano, zejména mladší syn jezdí už několik let do školky na kole celý rok. Není žádný milovník zimy, ale zatím mu nikdo "nevysvětlil", že v zimě se na kole jezdit nedá, takže nemá problém a jezdí i ve sněhu.

Někdy je to ale po městě stres - pořád na ně něco pokřikuju, ať jedou pomalu, ať zastaví, ať jedou dál od okraje... bojím se, aby při jízdě nespadli pod auto, která občas jezdí hodně rychle.

Další problém je, že chodníky jsou často úzké a tlučeme se tam s chodci, popelnicemi, dopravními značkami nebo nezodpovědně zaparkovanými auty.

Přitom když jsme na bezpečné cyklostezce, tak je to moc prima zkušenost.

Co sdílená kola? Do Liberce se nedávno vrátila s novým provozovatelem a reakce jsou rozporuplné...

Dlouho jsem se chystala je zkusit, tenhle týden jsem se k tomu konečně dostala. A taky to vnímám rozporuplně. Kolo mi přijde na jízdu celkem pohodlné, byť na dlažebních kostkách natřásá hodně. Elektropohon je příjemný, člověk se ani nezapotí a jede to hezky. Zaskočila mě ale cena - 4,50 Kč za minutu je fakt hodně.

Čísla o využívání neznám, ale moc lidí na nich nevídám a myslím si, že je to právě kvůli té ceně.

Je škoda, že současné vedení Liberce zahodilo projekt, díky kterému mohl mít Liberec svoje vlastní sdílená kola. Díky tomu by se dala snáz nastavovat cena tak, aby to pro Liberečany bylo výhodné.

Byl podle tebe lepší předchozí provozovatel sdílených kol?

Rekola byla skvělá v tom, že na sebe měla navázanou komunitu. Dělali i různé akce, třeba závod na Českou chalupu, bylo to zkrátka takové osobnější. Chyběla ale elektrokola, ta do Liberce určitě patří. Problémem také bylo nejasné vyhrazení parkovacích zón, kdy byl vlastně problém kolo vrátit.

Parkovací zóny pro sdílená kola a koloběžky samy o sobě nejsou problém, ale měla by být nějak viditelně označená včetně stojanů, aby pak člověk nestrávil hodně času tím, že je bude s aplikací složitě hledat a ztrácet na tom čas i peníze.

Řešilo by to i problém s tím, že jsou někdy kola zaparkovaná opravdu nešťastně, což samozřejmě někteří lidé vnímají negativně.

Zásadní pro větší využívání sdílených kol je ale to, aby byly navázané na ostatní veřejnou dopravu ve městě. V Praze se tenhle model osvědčil - lidi, kteří mají Lítačku, můžou dvakrát denně využít 15 minut na sdílených kolech zdarma.

Co ti ježdění na kole přináší?

V první řadě radost. Ráno přijedu do práce spokojená, vyvenčená a protažená. Odpoledne je to zase prostor, kdy si můžu po práci na operačním sále vydechnout. Je to čas jen pro mě, takový malý výlet každý den.

Díky kolu mám zase po letech na mateřské dobrou fyzickou kondici, to je taky zdroj spokojenosti. Příjemný je i pocit soběstačnosti a vědomí, že těch dvacet kilometrů denně ušlapu svou vlastní silou a nemusím se spoléhat na nějaké stroje. Zvyšuje to sebevědomí.

Má to nějaké zdravotní přínosy?

Ano! Tak za prvé - je to cvičení, takže to brání nemocem jako je vysoký tlak nebo cukrovka. Jízda na kole je dobrá prevence obezity, zároveň je vhodná i pro lidi s nadváhou, protože se přitom šetří klouby.

Tohle všechno je strašně důležité právě u dětí. Pořád slyším stížnosti na to, že jsou dnešní děti líné a nešikovné. Jenže ony nemají prostor! Dřív si děti hrály na ulici, chodily pěšky do školy, byly mnohem víc v pohybu. To všechno dnešním dětem sebrala auta.

Podpora aktivního a přirozeného pohybu v rámci cesty do školky nebo do školy je skvělý způsob, jak dětem vrátit zdatnost a podpořit jejich samostatnost.