Městské autobusy můžou jezdit na odpadky

...říká Simona Kousalová Zlatníková, jedna z nových tváří na kandidátce Liberce otevřeného lidem a profesionálka v oboru technický dozor v energetice.

Kolik bioodpadu v Liberci vzniká a co se s ním děje?

Z domácností se v průměru počítá se 100 kilogramy na obyvatele a rok. V paneláku méně, v domě se zahradou víc. Pro Liberec to je kolem 10 tisíc tun. K tomu je potřeba připočítat trávu a větve z údržby zeleně ve městě a gastroodpad z restaurací a jídelen. Realistický odhad je 15-20 tisíc tun. Kdybychom sváželi bioodpad ještě z blízkého Jablonce a menších obcí, je to klidně 25 tisíc tun materiálu, ve kterém je uložená spousta energie.

Kde to všechno končí?

Většinu zatím pálíme ve spalovně jako komunální odpad. Což je to nejméně efektivní energetické využití. Zeleň z údržby vozí Technické služby do kompostárny v Mimoni, tedy pořádně daleko, a ještě za uložení musí platit. Něco málo si lidé zkompostují na zahradách.

O co tím přicházíme?

Z 20 tisíc tun bioodpadu dokážeme vyrobit tolik bioplynu, že by na něj mohla jezdit převážná většina autobusů MHD. Dopravní podnik autobusy na stlačený zemní plyn provozuje už dlouho, takže je na to připravený. A bioplyn je po přečištění prostě zemní plyn.

Umíme bioodpad vůbec z města sebrat?

V Liberci je aktuálně 5 tisíc hnědých popelnic na bioodpad. To zdaleka nestačí, ve městě je 30 tisíc domácností. Sběr bioodpadu musíme podstatně zlepšit, to je ale zvládnutelný problém. Město někdy kolem roku 2015/2016 přestalo zdarma instalovat zájemcům hnědé popelnice právě proto, že bioodpad dnes velice draze odváží, přestože zájem o ně byl veliký. Podíl bioodpadu v komunálním odpadu je 42%, skoro polovina. Představte si to tak, že kde dnes jsou dvě černé popelnice, jednu z nich nahradíte hnědou. I na sídlištích s velkoobjemovými kontejnery a u supermarketů.

Kde by mohla bioplynová stanice v Liberci vzniknout?

Jedna možnost je v Londýnské ulici naproti čistírně odpadních vod. V těchto místech už byla před 8 lety naprojektovaná městská kompostárna. Výhoda je, že je to městský pozemek, kde je aktuálně sběrna odpadů. Tento pozemek je ale složité napojit na vysokotlaký (VTL) plynovod pro prodej bioplynu do sítě, i pro napojení na pavlovickou větev centrálního zásobování teplem (CZT) s kogenerací. Další možnost, o které nějakou dobu přemýšlím, je využít pro tento záměr nepoužívané mazutové nádrže na pozemcích Teplárny. Vede mě k tomu vynikající poloha pro dovoz vsádkového materiálu, vlastní VTL přípojka plynu pro teplárnu, do které by se dal vyrobený zemní plyn prodávat a vtláčet, pro případ využití plynu v kogeneračních jednotkách i blízkost na napojovacích bodů na CZT a distribuční soustavu nízkého napětí. V případě použití do kompresní jednotky na bioCNG pro pohon autobusů i blízkost garáží v Nové ulici a terminál MHD na Fügnerově.

Co by to stálo a co by z toho měli Liberečané?

Stavba bioplynové stanice s kapacitou pro Liberec a Jablonec vyjde na 250 až 300 milionů. Cena vyrobeného bioplynu se odvíjí od aktuální ceny zemního plynu. Teď nejméně 40 milionů ročně. Vedlejším produktem z bioplynky je digestát, což je velmi kvalitní hnojivo, takže bychom výrazně snížili potřebu fosfátových syntetických hnojiv. Na druhé straně jsou provozní náklady a vyšší náklady na svoz bioodpadu, který ale stejně bude město muset zajistit, aby splnilo zákonné požadavky vyplývající z nového zákona o odpadech. Bioplynka tak dává smysl i jako komerční projekt. Město ale může využít dotačního programu, který už běží od července, a pokrývá 40-80% nákladů stavby obnovitelných zdrojů pro obce. Díky tomu získáme zemní plyn pro dopravní podnik za velmi výhodnou cenu. A to zase umožní udržet nízké ceny MHD.

Kromě výhodných a dlouhodobě předvídatelných cen za energii je navíc bioplynka skvělá v tom, že nás nikdo nemůže vydírat zavřením kohoutů. A to je za všechny peníze.