Amfiteátr jako voliéra pro ptáky? Kultura se dělá jinak..
Jindřich Gubiš věnuje celý svůj volný čas veřejným aktivitám. Je předsedou spolku za estetiku veřejného prostoru, člen zastupitelstva a člen kulturního výboru. Potkat ho můžete na kdejaké kulturní akci ve městě. Pro rozhovor na téma budoucnost kultury v Liberci tak patří mezi nejpovolanější.
Liberec kandiduje na Evropské hlavní město kultury, co si o tom myslíš?
Přihláška Liberce do klání o titul Evropské hlavní město kultury 2028 je jedna z mála věcí, kterou Starostové slíbili a splnili. Ten, kdo zná liberecké reálie, by se patrně popukal smíchy. Idea EHMK ale není o tom, jak jsme na tom s úrovní kultury teď, ale kam bychom se chtěli posunout. Takže tenhle podnik by vlastně měl kulturnímu životu Liberce prospět.
Co by sis přál, aby v roce 2028 v Liberci bylo, kde vidíš ten možný posun v oblasti kultury?
Uvědomme si, že kultura není jen divadlo, kultura je to, jak pestrou máme gastronomii, jaké sporty pěstujeme, jak jsme ohleduplní k životnímu prostředí, jak se staráme o veřejná prostranství, ale také to, jak moc si kulturních hodnot vážíme.
Co bych si přál ze všeho nejvíc je, aby se z Liberce stalo atraktivní město - magnet pro talenty.
Jak to ale konkrétně udělat? Mladí talentovaní lidé se v současnosti z Liberce velmi často spíše stěhují pryč..
Liberec je svojí velikostí, přírodní rozmanitostí a pestrou historií ideálním adeptem na kulturní kotlík. Tramvají se dostaneš do hor i do zoo. Přehrada uprostřed města a spousta lesů kolem. A přesto se nedaří šikovné lidi tady udržet? Já se s těmi lidmi bavím, ať už to jsou výtvarníci, hudebníci, kurátoři. Z Liberce odchází, protože se tu prostě nic neděje. O víkendu jdete na koncert a domů musíte pěšky, protože tu nefunguje MHD. Když chcete do letního kina, musíte jet do Jablonce. Když někdo chce uspořádat parádní nekomerční akci v ulicích města, musí prosit město o maličký příspěvek, a ještě nemá ani jistotu, kdy a jestli mu peníze vůbec přijdou. Je v zájmu města podporovat aktivní lidi, kteří cítí odpovědnost k místu, ve kterém žijí. Ať už to jsou lidé ze zájmových spolků, architekti a lidé lačnící po kvalitní a pestrý kultuře.
Mám-li zmínit alespoň jeden konkrétní možný posun, který zároveň chápu
jako zásadní, tak je to rozvoj kulturní infrastruktury napříč celým městem.
Přeju si, aby díky EHMK, mohli mít Liberečané možnost kulturního vyžití i v
okrajových lokalitách. Na to jsme apelovali, když se vytvářela kulturní
strategie. Dřív to byl přece běžný standard.
Co se v tomhle ohledu vedení města vyloženě nepovedlo?
Město se zbavilo posledního kulturáku - celé Liďáky, kde je několik sálů, restaurace a pro akce použitelná zahrada, převedlo zdarma na kraj. Stejně tak lesní amfiteátr, který teď bude sloužit jako voliéra pro ptáky. Amfik je přitom unikátní svoji polohou, pět minut od tramvaje a zároveň uprostřed přírody. Když jsem se o plánovaném využití bavil s místními architekty, nevěřícně kroutili hlavou.
Má smysl, aby město podporovalo kino Varšava, když jsou zde dvě multikina?
Jasně že má. Varšava je jediné autentické kino v Liberci, které navíc není jen kinem, ale hlavně kulturním středobodem. Město mělo tenkrát štěstí, že se našla parta odhodlaných lidí, kteří tento projekt rozjeli. Teď když o tom mluvíme, uvědomuji si, jak je tristní, kolik velkých projektů v Liberci stojí na bedrech nadšenců.
Jsi členem kulturního výboru a zároveň opoziční zastupitel. Povedlo se ti nějak kulturnímu životu za uplynulé období pomoci?
I když je to z opoziční lavice těžké, a ještě v situaci, kdy ani samotná koalice pořádně nefunguje, podařilo se mi několik věcí. Například prosadit zřízení fondu pro pandemií zasažené kulturní aktéry v Liberci, dále jsem zařídil zákaz reklamy na veřejném osvětlení v městské památkové zóně. Zasadil jsem se také o rozšíření zóny intenzivní péče o oblast Jeřábu, takže lidé mohou žádat o peníze na opravy svých architektonicky cenných domů. Na kulturním výboru stále bojuji za vyšší kvalitu akcí na náměstí. Podařilo se mi ostatní přesvědčit, že žádné pláže a kontejnery s becherovkou nepotřebujeme. Byl bych rád za kvalitnější dramaturgii akcí, ale to se musíme nejdřív dostat do vedení města a vysoutěžit jiného pořadatele, nenapojeného na staré politické struktury.
A co bys v případě pokračování v kulturním výboru začal řešit hned po volbách?
Pokud dostanu znovu příležitost, chtěl bych narovnat podmínky pro
získávání dotací pro kulturu, aby nedocházelo k tomu, že někdo "zaťuká" u pana
náměstka a dostane individuální dotaci v řádu statisíců a jiní požádají v rámci
vyhlášeného programu na jaře a pak čekají tři čtvrtě roku na vyplacení pár
tisíců korun. Je potřeba vyplácet co nejdřív. A v případě osvědčených akcí bychom se měli uchýlit k pravidelné a garantované podpoře, jako to mají na
kraji.