Pobyt v centru Liberce se v období veder těžko snáší. To samé platí pro některé okrajové části. Na základě adaptační strategie, která se nyní dokončuje, vytvoříme plán, jak město ozelenit a zajistit, aby byl v horkých dnech k dispozici stín i osvěžení.

Peníze vložené do přípravy města na extrémy počasí se vyplatí. Požáry, bleskové povodně i vlny veder ničí infrastrukturu a přinášejí ohrožení zdraví lidí a zvýšení výdajů na zdravotní péči. Finance nutné na likvidaci škod jsou mnohonásobně větší než výdaje na prevenci těchto nežádoucích událostí.

Vybudujeme pítka a mlžítka, která jsou vítaným a někdy životně důležitým zdrojem ochlazení a osvěžení. Na dětských hřištích zajistíme zastínění, aby se neměnila v rozpálenou a nehostinnou plochu.

Budeme řešit lepší hospodaření s vodou. Většina vody, která zde naprší, steče do kanalizace a z města zmizí. V horším případě při přívalových deštích způsobí bleskové povodně se škodami na majetku nebo dokonce na zdraví. To chceme změnit.

Potoky, které Libercem protékají, chceme postupně revitalizovat, aby se v nich voda zdržela déle a měla čas prosakovat do okolí toku. Budeme také řešit mnohem šetrnější hospodaření s pitnou i dešťovou vodou v rámci budov, které patří městu. Pomůžou nám k tomu evropské dotace.

Připravíme realistický plán pro projekt EU Mise - 100 chytrých a uhlíkově neutrálních měst 2030. Tento projekt nám umožní využít další finanční zdroje z EU. Do plánování zapojíme v maximální možné míře vás, obyvatele Liberce.

Pro ochranu klimatu je též důležitý vznik městské elektrárny. Přečtěte si o ní víc zde!

Co jsme už udělali?

Díky úsilí naší kandidátky Anny Kšírové vznikla v Liberci Rada pro klima jako poradní orgán Rady města. Rada pro klima měla zásadní podíl na zřízení pozice energetického manažera města, jehož práce může přinést úspory peněz i energie. Kromě toho Rada pro klima navrhla a zásadně pozitivně ovlivnila zisk dotace na zpracování adaptační strategie.

Náš zastupitel Josef Šedlbauer pak prosadil změnu konceptu protipovodňové ochrany tak, aby se peníze z drahých a neefektivních opatření na toku Nisy převedly na lépe fungující opatření v krajině.

Tento zastupitel také ještě během svého působení v Libereckém kraji prosadil vznik fondu na retenci vody v krajině. Ten se stal důležitým zdrojem pro financování projektů, které navracejí krajině zdraví a chrání nás před suchem i povodněmi.

V rámci přípravy územního plánu byla v letech 2014-2018 přepracována část týkající se veřejné zeleně tak, aby opravdu sloužila na její ochranu. Byly určeny významné prvky zeleně, vytvořeny zelené pásy, vymezeny plochy pro parky a další.

Karolína Hrbková jako náměstkyně primátora iniciovala a později i vedla projekt Bidelin pro zmapování možností rozvoje veřejné zeleně v Liberci, společně s TU Liberec a Drážďany. Výsledky projektu jsou k dispozici zde: https://bidelin.ioer.eu/cs/vysledky/. Na dalším vedení města bude tyto výsledky převést do praxe.

Jak si vedla současná koalice?

V reakci na výzvu spolku Rodiče za klima vznikla na městě Rada pro klima jako poradní orgán. Do něj se povedlo získat dobré odborníky z Liberce a okolí. Potenciál Rady ale město nedokázalo plně využít.

Dobrým krokem bylo zřízení pozice energetického manažera. Ten může městu přinést úspory peněz i spotřebované energie, plynu i vody. Město zároveň nelogicky odmítlo vstup do Svazu energetických manažerů měst a obcí, čímž přichází o zkušenosti, informace i možnost lobbingu za lepší zákony.

Město dále na návrh členů Rady pro klima uspělo v žádosti o dotaci na adaptační strategii, kterou nyní zpracovává.

Dalším dobrým krokem byla přihláška do projektu EU Mise - chytrá a klimaticky neutrální města v roce 2030. Liberec se stal jediným reprezentantem z Česka.

Město ale pod vedením současné koalice zároveň podniká kroky, které jdou proti myšlence uhlíkové neutrality - výdaje na zeleň se neustále snižují, Liberec nedodržuje své vlastní závazky v rámci Akčního plánu pro klima a energetiku a na posledním zastupitelstvu koalice prosadila první krok k rozšiřování sjezdovek na Ještědu, což se neobejde bez masivního kácení, zvýšené spotřeby vody i energií a dalších negativních dopadů.

Garant tématu: Anna Kšírová