Loading…

Jiří Vytiska: Pracovat na společném cíli

Jiří Vytiska je od roku 1996 primářem plicního oddělení Krajské nemocnice Liberec. Celý svůj život se věnuje sportu a propagaci zdravého životního stylu. Několik let působil ve vedení Vratislavic nad Nisou. V zastupitelstvu by rád přispěl k uzdravení mezilidských vztahů a tím k snažší práci na společném cíli – městu, ve kterém se dobře žije.

Pracujete jako primář na plicním oddělení Krajské nemocnice Liberec. Proč jste si vybral zrovna medicínu a proč právě tuto specializaci?

Na základní škole a gymnáziu jsem měl velmi dobré studijní výsledky. Nebyl jsem technicky zaměřen, a tak mne rodiče, byť nelékaři, směřovali na studium humanitních či přírodních věd. Zvolil jsem si medicínu a jsem přesvědčen, že dobře!

Studium na lékařské fakultě v Praze jsem ukončil v roce 1975 a sháněli jsme se spolužačkou (nastávající manželkou) pracovní místo. Nebylo to snadné. Manželka – ligová volejbalová hráčka – přijala nabídku Lokomotivy Liberec „pinkat “ v Liberci a dělat svůj vysněný obor neurologii. Já jsem dostal od vedení liberecké nemocnice si vybrat – buď psychiatrie či plicní. Vybral jsem si plicní, a znovu musím říci, že dobře.

Od té doby, tedy 43 let, se věnuji tomuto zajímavému oboru, od roku 1996 jsem primářem plicního oddělení.

Ve Vratislavicích to asi většina lidí tuší, ale jste nejen lékař, ale máte za sebou i 3 období ve Vratislavickém zastupitelstvu. Co pro vás bylo impulsem ke vstupu do politiky?

Od roku 1977 bydlíme na sídlišti ve Vratislavicích. V roce 2001 jsem byl osloven kamarádem, zda bych se nechtěl zapojit do veřejného života a kandidovat do vratislavického zastupitelstva za hnutí Za hezké Vratislavice. Souhlasil jsem. Naše hnutí, i já sám, jsme dostali dost hlasů a stal jsem se zastupitelem. Ve 3 volebních obdobích (2002 – 2014) jsem pak pracoval v zastupitelstvu. Protože děti byly už dospělé, měl jsem dost času se dění ve Vratislavicích poctivě věnovat.

Máte nějaké své vlastní, konkrétní cíle, kterých byste chtěl v politice dosáhnout?

V mém věku (67 let) si člověk už nemůže klást dlouhodobé cíle. Ale cítím se být v celkově slušné kondici, abych mohl svými zkušenostmi, radami i selským rozumem přispět k lepšímu fungování Liberce.

Rád bych, aby se pojmy koalice a opozice stávaly stále méně důležitými a celé zastupitelstvo usilovalo o společný cíl – hezký Liberec.

Jak vlastně vnímáte atmosféru na liberecké radnici a co vidíte jako největší problém?

Osobně s libereckou radnicí mám jen minimální zkušenosti. Od svých kamarádů, známých i spolupracovníků ale vím, že veškeré projednání jejich konkrétních problémů je značně pomalé, vše dlouho trvá. Vyřízení žádostí se vleče několik týdnů, zkrátka všechno dlouho trvá a je obtížné.

Jako člověk z jediné samostatné čtvrti Liberce, Vratislavic, můžete dobře zhodnotit, zda myšlenka rozdělení města na více čtvrtí, kterou prosazuje Jaromír Baxa, je opodstatněná. Co by z vašeho pohledu mohla přinést a šel byste do toho?

Dle mého názoru rozdělení města na čtvrti (obvody) je dobrá myšlenka, ale musela by být řádně rozpracována. Musela by být stanovena jasná pravidla, co bude řešit „velký“ Liberec a co jednotlivé městské části. Samotní občané v jednotlivých obvodech by pak jistě měli prostřednictvím svých několika zvolených zástupců větší možnost ovlivnit své nejbližší okolí, spolupodílet se na rozhodování o tom, do čeho investovat finanční prostředky.

A závěrečná otázka na odlehčení: netajíte se tím, že jste velký sportovní fanoušek. Konec konců jste právě v rámci KNL mnoho let organizoval závody v běhu na lyžích. Jaký sport je vám nejbližší a kterým sportům jste se v životě věnoval?

Od 9 let jsem hrál tenis. Na tenisových kurtech Sparty v Praze ve Stromovce jsem strávil své mládí. Miloval jsem i další míčové hry – basketbal i volejbal. Při studiích medicíny jsme hrávali krajský přebor v basketu. Po příchodu do Liberce jsem hrával na Jeřábu okresní soutěž. V nemocnici, respektive v OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví), jsme vytvořili celkem slušný volejbalový tým a účastnili jsme se rezortních mezipodnikových soutěží, v Libereckém kraji jsme pravidelně vítězili.

Čas letí, fyzička ubývá, takže sportu se věnuji již jen pasivně. Jsem pravidelným návštěvníkem libereckých sportovišť, zápasů fotbalového Slovanu, v hokeji sleduji samozřejmě utkání Bílých Tygrů, ve volejbale fandím Dukle. Hodně času trávím u sledování televizních sportovních přenosů.

Děkuji za rozhovor.

Otázky pokládala Zuzana Kocumová