Loading…

Petra Alžběta Baslová: Podstatné je obnovit důvěru v demokratické principy

Vím o tobě, že ses do Liberce přistěhovala z Prahy. Co tě k tomu vedlo a jak se ti v Liberci líbí?

Do Liberce jsem se přestěhovala před 8 lety, protože tady měl můj manžel práci.Tehdy jsme se rozhodovali mezi Libercem a Hradcem Králové. Já jsem moc stála o to bydlet v Liberci, protože se mi tady líbí blízkost přírody a to, jak je ten kraj „poznamenaný“ historií.

Chvíli trvalo, než jsem „zakořenila“, protože mi delší dobu trvá, než se s prostředím „sžiju“, ale pak jsem si Liberec zamilovala a dnes ho vnímám jako svůj domov.

O politiku ses začala zajímat až v Liberci, co tě k tomu vedlo?

Já jsem se o politiku určitým způsobem zajímala už v Praze, jenže tam to bylo méně osobní, a navíc jsem se stěhovala po jednotlivých částech Prahy. V Liberci jsem zjistila, že to, jak vypadá a funguje komunální politika, má zásadní dopad na můj život. Ještě víc mě, kdo a jak tu vládne, začalo zajímat v okamžiku, kdyžjsem začala řešit, kam půjdou děti do školy a do školky, protože jsem si uvědomila, že mi hodně záleží na tom, jaká bude jejich budoucnost, jaké budou mít možnosti.

Od začátku jsem pozorovala Změnu, přišlo mi fajn, že je tady skupina lidí, kteří chtějí v politice fungovat jinak a kteří mají ideály, jde jim nejen o to „co“, ale i „jak“cílů dosáhnou. Bylo mi sympatické, že chtějí bourat klientelistické vazby a dohody o přerozdělování prostoru – takže jsem neměla problém vybrat si, koho budu volit.

V poslední době mám ale čím dál silnější dojem, že namísto ideálů se u některých lidí ve Změně začala projevovat touha prosadit vlastní cíle jakýmikoli prostředky. Přišlo mi, že kolem Změny vzniká příkop, který komplikuje komunikaci a vede k zákopové válce a konzervaci konfliktního prostředí na liberecké radnici.Letos jsem tak zjistila, že bych s čistým svědomím nevěděla, koho volit.Zároveň ve svém okolí vnímám rostoucí skepsi a pocit, že volit nemá smysl, protože to nemá žádný vliv na to, jak bude politika vypadat.

Pro mě je důležité nejen dosáhnout splnění dobrých cílů, alei to, zda k jejich dosažení byly použityčestné, srozumitelné a konstruktivní prostředky – prostě že JAK je stejně důležité (a možná důležitější) jako CO.

Je tohle ten důvod, proč ses rozhodla vstoupit do politiky?

Je to jeden z důvodů. Další motivací pro mne je pocit zodpovědnosti a přesvědčení, že pokud nejsem spokojená s tím, co se ve společnosti (a v mém bezprostředním okolí zejména) děje, jak vypadá veřejný prostor, tak se to musím pokusit v první řadě změnit. Velmi mě v rozhodování ovlivnila i současná celostátní politika a to, že chci, aby na komunální úrovni zůstala komunální témata a nekopíroval sebezmyšlenkovitě celostátní model.

Chtěla bych, aby v komunální politice měli slovo lidé, kteří ctí demokratická pravidla, jde jim o veřejný zájem více než o moc a jsou ochotni spolupracovat.Za jakou stranu nebo hnutí kandidují, pak nemusí být tak důležité.

Jakou roli ve Tvém rozhodnutí zapojit se do komunální politiky sehráli Zuzana Kocumová a Jaromír Baxa?

Míra se Zuzkou pro mě vždycky byli nejčitelnější a nejsympatičtější lidé ze Změny. Vždycky mi přišlo, že jsou „uvěřitelní“, že jejich záměry jsou čitelné a srozumitelné, a i když bych se v některých situacích sama zachovala jinak, tak jsem vždycky věřila v jejich dobré úmysly.

Když jsem navíc zjistila, že ani po nemálo letech v politice neztratili ideály a víru ve smysluplnost poctivé práce na zlepšení politické kultury a fungování radnice, přišlo mi přirozené zapojit se do toho, co, jimi iniciováno, začalo vznikat.

S jakým cílem jdeš do komunální politiky?

S cílem vrátit do veřejného prostoru věcnost, konstruktivnost, slušnost a touhu dělat dobře dobré věci. Mým silným tématem je způsob dosahování cílů, snaha o otevřenou komunikaci, spolupráci atd.

Myslím si, že v Liberci některé věci fungují lépe, než fungovaly před několika lety, chtěla bych, aby tento trend pokračoval, a současně je pro mě podstatné obnovit důvěru v to, že demokracie je funkční a efektivní nástroj vládnutí a rozvoje. Že je jen potřeba se jí naučit a brát ji vážně.

Říkalas, že některé věci fungují lépe – můžeš uvést příklady?

Například v sociálních službách, kde profesně působím, mám dojem, že se město snaží hledat funkční řešení problémů, místo toho, aby se tvářilo, že neexistují. Jsem ráda za hledání cest, jak vyřešit bydlení pro chudé, podpořit kvalitní služby sociální prevence a dát šanci dětem ze znevýhodněného prostředí. Zodpovědný přístup k problematice, která není populární, o to více je ale palčivá, je mi sympatický.Mnohá řešení, ale nejsou dotažená, jejich realizace pak někdy selhává na úřednících, kteří nemají kapacity se jim věnovat, a mnohdy o jejich smyslu ani nejsou přesvědčení. Kamenem úrazu také bývá komunikace s dalšími partnery, bez jejichž pomoci se dobrý záměr jen těžko může podařit.

Líbí se mi, že se poslední dobou více pečuje o zeleň (minimálně v centru města), tohle je myslím jednou ze zásluh Změny pro Liberec, protože mnohým politikům ze Změny jde opravdu v prvé řadě o město, a ne o osobní zájmy a zájmy velkých firem.

No a pak taky moc ráda využívám růžová kola.

Jaký bys chtěla, aby Liberec byl za čtyři roky?

Sebevědomý. Ráda bych,aby politická reprezentace věděla, co a proč dělá. Aby v zastupitelstvu města měla místo spíše věcná diskuse než hádky a osobních napadání. Aby se dobré nápady dařilo realizovat díky tomu, že úředníci na radnici budou fungovat tak, jak mají.

Úplně nejvíc bych si přála, aby byl Liberec město, kde je kritériem při posuzování jakéhokoli záměru jeho prospěšnost občanům města a nikoli to, kdo s ním přichází. Ráda bych, aby se o konkrétních politických cílech vedla konstruktivní debata, kde měřítkem při rozhodování, zda ten či onen zastupitel předkládaný záměr podpoří, byla jeho potřebnost, reálnost a kvalita spíše než mocenský boj a možnost připsat si další zářez na pomyslné pažbě vlastních úspěchů. Jednoduše, aby bylo potřeba uplatňovat méně síly, a větší roli hrál rozum.

Kde bys za 4 roky chtěla vidět sebe?

Chtěla bych si zachovat přesvědčení o tom, že občanská angažovanost má smysl. Chtěla bych se vyhnout ztrátě ideálů a s tím spojené ztrátě energie. Věřím, žese mi podaří nesklouznout k osobním konfliktům a konfrontacím. A je jedno, na jakém místě budu. Důležité je pro mne zůstat sama sebou. No, a pokud by se mi podařilo spolupracovat s dalšími podobně naladěnými lidmi na tom, aby se Liberec stále více stával moderním městem, ve kterém se dobře žije každému, bez ohledu na to, z jaké části města, či jaké sociální skupiny je, byla bych úplně spokojená.

Ptal se Pavel Felgr